O mně

Kdo založil tento blog? Velmi nečekaně jsem to byla já.                         ->

Začnu tedy u toho, kdy jsem se dostala na světlo světa.

Jednoho krásného dne - byl zrovna Silvestr, dle astronomického letopočtu, poslední den dvacátého století - jsem se okolo půl sedmé večer dostala na svět, do víru Silvestrovských oslav. Máma tedy slavila konec roku v nemocnici, zatímco táta to šel zapít. Odjakživa zbožňuji svůj datum narození,když jsem bývala mladší, měla jsem vždy radost z toho, že na moje narozeniny oslavuje celý svět a dokonce i teď, po letech, mi nad tím někdy poskočí srdce.

Každý prožil dětství jinak, ale myslím, že většina je ráda, že bylo takové, jaké bylo. Já jsem se svým dětstvím naprosto spokojená. Sice jsem neměla, nemám, a nikdy nebudu mít sourozence, ale měla jsem štěstí na sestřenici a na bratrance. Pořád vzpomínám na chvíle, kdy jsem jako malá běhala s bratrancem po zahradě, on mě zlobil a bil, já pištěla, a naše milá babička vždy přiběhla, vyzula si botu a pohotově s ní po něm mrštila. Možná Vám to nepřijde vtipné, ale věřte mi, že bylo.

Za tu dobu, co jsem na světě se mi v hlavičce vytvořilo nemálo snů a právě v dětství jich bylo nejvíc. Jako všechny holčičky jsem vždy chtěla být princeznou, vílou, mořskou pannou,postupem času zpěvačkou, atd...Nakonec to zašlo až k herečce, protože divadlo byla věc, která mě vždy bavila. Začala jsem asi v pěti letech, kdesi v Praze, v představení O sedmi trpaslících. Ve svém věku měřím 149 centimetrů, takže jsem byla přímo stvořena pro roli trpaslíka, avšak měla jsem hrát spíše nějakého vzteklého. Když totiž představení skončilo a my se měli uklánět, nějak jsem nestíhala (pomalost je moje nejhorší vlastnost) a jakmile jsem uviděla všechny na pódiu, vyrovnané hezky v řadě, klanící se publiku, s řevem jsem vběhla doprostřed a křičící slova: „Netleskejte! Netleskejte! Já jsem se ještě neuklonila,“ jsem se skácela na zem. Máme to dokonce i na videu. A dramatický kroužek se se mnou táhl dál až do předminulého roku.

Dalším z mých velkých koníčku se stalo již v raném dětství čtení. Byla jsem jedna z prvních, kdo uměl ve školce číst, a tak jsem kamarádům předčítala, což mělo za následek moje obrovské znudění, při hodinách čtení na základní škole, kde děti četly, jak by řekla moje tehdejší paní učitelka, jako sekačka. Jakmile jsem objevila místní knihovnu, byla jsem tam pečená vařená. Knihovnice se jen podivovali nad náloží knih, kterou jsem si běžně odnášela domů, a o měsíc později zase vracela. Byla jsem knihomolka a jedničkářka-perfektní šprt.

Poté se k nám domů však dostal počítač a s ním o pár let později i sociální sítě, jako Facebook, Twitter, atd... A stejně jako většinu dětí z mého okolí, mě začal spíše zajímat internet, než knihy. Ne že bych je úplně zavrhla, taková jsem zase nebyla, ale postupně se snižoval počet mých přečtených knih. Byla jsem naprosto neschopna udělat si na čtení čas a pořád s tím mám trochu problém. Tímto blogem si proto chci znovu navázat bližší vztah ke čtení a zároveň si uchovat vzpomínky na knížky, které jsem četla, čtu a budu číst.

Dále ráda kreslím, občas si zahraji na kytaru a ráda zpívám- jestli se tomu vůbec tak dá říkat. Důležitá věc, kterou bych určitě měla přiznat je, že jsem Directioner. Někoho to možná odradí, ale věřte mi, že z tohoto blogu nechci v žádném případě udělat blog o 1D. To už tady totiž taky bylo. Baví mě stříhat a celkově všechny ty věcičky okolo videí, fotit, psát a tancovat. Když se nad tím zamýšlím, dělám toho vlastně docela dost.

Momentálně studuji na jednom z pražských gymnázií a v budoucnu bych se chtěla věnovat žurnalistice- ideálně reportérka, nebo moderátorka zpráv.

Asi poslední věcí, kterou tu zmíním je proč právě TeeTee. Kdysi na škole v přírodě jsem si povídala s o rok mladší dívkou, už netuším její jméno, která pocházela z Vietnamu. Všechny mé kamarádky se jí nadšeně ptaly, jak se jejich jméno řekne v jejím jazyce, a tak jsem se jí zeptala taky. Sami můžete vidět, jak to dopadlo.

Pokud jsem na něco zapomněla, nebo Vás prostě zajímá něco víc, zeptejte se. A pokud si netroufnete neanonymně, tady je Vaše příležitost.