Začnu tedy u toho, kdy jsem se dostala na světlo světa.
Jednoho krásného dne - byl zrovna Silvestr, dle astronomického letopočtu, poslední den dvacátého století - jsem se okolo půl sedmé večer dostala na svět, do víru Silvestrovských oslav. Máma tedy slavila konec roku v nemocnici, zatímco táta to šel zapít. Odjakživa zbožňuji svůj datum narození,když jsem bývala mladší, měla jsem vždy radost z toho, že na moje narozeniny oslavuje celý svět a dokonce i teď, po letech, mi nad tím někdy poskočí srdce.